Úvod   |   Galeria   |   Napíšte mi
 


 
 

Z. A. Teotihuacan, MEX

Ako sa uvádza v českej Wikipedia, "Teotihuacán je jedna ze starých mezoamerických kultur, mezi 1. a 8. stol. n. l. nejvýznamnější náboženské centrum celé Střední Ameriky. Zříceniny Teotihuacánu leží dnes necelých 50 kilometrů severovýchodně od Mexico City. Teotihuacán je nejen v mexických mýtech popisován jako zvláštní, magické, posvátné místo skrývající mnoho tajemství a ohromující svojí monumentalitou.

Zříceniny Teotihuacánu leží na vyprahlé náhorní plošině v nadmořské výšce asi 2200 metrů. Velkolepé stavby se tyčí v údolí, na značném prostoru, dobrých 5 km dlouhém a skoro 3 km širokém. Teotihuacán byl náboženským centrem, kde se scházely desetitisíce lidí.
Trosky posvátného města poprvé objevili Aztékové, kteří tuto oblast osídlili 700 let poté, co bylo město kolem r. 600 n.l. opuštěno. Jeho bývalá krása na ně udělala takový dojem, že uvěřili, že je to rodiště bohů. Název Teotihuacán pochází právě z aztéckého náhuatlu a znamená „město bohů“ nebo „místo, kde se lidé stávají bohy“ nebo přesněji „místo, kde je hojnost bohů“. To Aztékové pojmenovali hlavní tepnu města Cesta mrtvých a stavby nazvali pyramidou Slunce a Měsíce. Skutečné jméno města ani jeho monumentů neznáme. Doposud je záhadou, kdo byli jeho zakladatelé a jakým jazykem mluvili, protože po sobě nezanechali žádné písemné památky, jen několik nerozluštitelných symbolů či náčrtů. Přestože se již podařilo identifikovat řadu vlivů, jež na Teotihuacán působily, dodnes se neví, odkud přišli a k jaké etnické skupině tito lidé patřili. Proto se zavedl pojem Teotihuacánská kultura nebo civilizace Teotihuacánu. Panují domněnky, že to mohli být Toltékové, někdo tvrdí, že tito lidé byli Otomíové a jiní se naopak přiklánějí k názoru, že se jednalo o Totonaky . Doposud to však jsou jen pouhé hypotézy. Jinde se dočtete, že obyvatelé Teotihuacánu byli mnohonárodnostním společenstvím, které uctívalo bohyni zosobněnou v posvátné hoře Cerro Gordo. K této verzi se ve svém článku přiklání i Stanislav Chládek: „Na začátku prvního milénia radikálně změnily demografii centrálního mexického údolí mohutné výbuchy sopek Xitle a Popocatépetl. Starší civilizace, které existovaly před začátkem našeho letopočtu, byly rozsáhlým kataklyzmatem z velké části zničeny a obyvatelé, kteří katastrofu přežili, se přesunuli na sever údolí a založili Teotihuacán.“ Kvůli neznalosti jazyka zatím ani není možné získat více údajů o jménech vládců či o historii a sociálněpolitické organizaci města. Totožnost národa, který způsobil rozkvět největšího a nejvýznamnějšího města v Mezoamerice, zůstane ještě nějakou dobu záhadou.
Teotihuacán vznikl z malé vesnické osady a kolem r. 100 př.n.l. se začal rozrůstat ve velké městské centrum. Rozvíjel se v klasickém období mezoamerických dějin, které se datuje mezi 1. a 8. stoletím n.l. Nejstarší stopy neolitických vesnic v teotihuacánské oblasti se datují do r.500 př.n.l. Teotihuacán vznikl splynutím řady menších vesnic poté, co zde byla objevena čtyřkomorová jeskyně s lávovým tunelem. Jeskyně měla zvláštní význam, neboť její čtyři komory mohly představovat čtyři části mezoamerického kosmu. Během předklasického období se v oblasti středního Mexika začaly prudce rozvíjet dvě vesnice v blízkosti jezera Texcoco - Cuicuilco a Teotihuacán. Někdy kolem roku 100 n.l. bylo Cuicuilco zničeno pravděpodobně sopečným výbuchem a ti, kdo přežili, se uchýlili do Teotihuacánu. Po příchodu těchto obyvatel se začalo formovat obřadní středisko, které se stalo centrem obřadů a osídlení v údolí. Z tohoto období také pocházejí nejstarší posvátné stavby, z nichž nejstarší je pyramida Slunce, postavená přímo nad jeskyní. Byla součástí působivého urbanizačního programu, který se v průběhu 1.stol. n.l. uskutečnil v Teotihuacánu. Zároveň se podařilo přesvědčit okolní venkovské obyvatelstvo, aby se přestěhovalo do města. Na prahu 2. stol. se začal Teotihuacán rozrůstat a přibývalo budov kolem Cesty mrtvých a podél druhé hlavní ulice. Kolem r. 200 n.l. vyrostl v rámci Citadely jeden ze symbolicky nejvýznamnějších monumentů města, Quetzalcóatlova pyramida. Město bylo nejspíše v počátcích řízeno koalicí čtyř vládců. Mezi roky 250 - 650 n.l. se datuje vrchol teotihuacánské kultury. Město se rozkládalo na 22-25 km2 a dosáhlo maximálního počtu obyvatel, který se odhaduje až na 200 000. V této obrovské metropoli žilo přibližně 90% populace jižní a jihovýchodní části Mexického údolí. V roce 500 n. l. byl Teotihuacán šestým největším městem na světě a centrem říše, která přímo ovládala zhruba 25 000 km2 území středního Mexika a měla převahu v celé Střední Americe. Režim, který řídil Teotihuacán, byl militaristický a výbojný, měli dokonce i stálou armádu. Na svém vrcholu bývalo město významným cílem poutí. Lidé, kteří přicházeli do Mexického údolí, obvykle navštívili i Teotihuacán, buď aby v úžasu zhlédli stavby natřené jásavými barvami, anebo aby zde obchodovali nebo se pomodlili. Ke kulturnímu rozkvětu patří i architektonický a umělecký rozvoj. Kromě největších staveb byla přestavěna řada starých budov, vznikla centrální Cesta mrtvých, obydlí se soustřeďovala do residenčních čtvrtí a stavěly se byty v pravém slova smyslu. Původní chatrče z netrvalých materiálů začaly nahrazovat cihlové paláce. Spolu s obrovskou přestavbou dochází k velkému rozkvětu plastických umění. Figurky z tohoto období jsou jedny z nejlepších, jaké kdy byly v Mexiku vyrobeny. V následujícím období po r.650 dokonalost umění a řemesel upadla a Teotihuacán přestal být posvátným městem. Poslední změny v architektuře byly provedeny nakvap a náhlá změna stylu figurek asi naznačuje, že bylo zavedeno uctívání nových božstev. Nouze, vyvolaná takovou obrovskou přestavbou, pak vedla asi k revoltě.

Teotihuacán existoval asi 700 let. Někdy po r. 500 vstoupil z nejasných důvodů do éry svého konečného úpadku a okolo r. 750 se Město bohů zhroutilo. Nikdo netuší, proč k úpadku došlo. Neexistují psané záznamy z klasického období, z nichž bychom se mohli dozvědět, co se stalo. Kolem roku 700 n.l. podlehla obrovská metropole středního Mexika ohni a byla zničena, na zbytcích staveb byly nalezeny stopy velkého požáru. V současnosti nemáme žádné podložené informace o důvodech zániku této velké kultury. Ve skutečnosti existují dvě velké teorie o konci Teotihuacánu. Jedna hovoří o tom, že bylo město dobyto a vypáleno v důsledku invaze nějakého neznámého národa, možná útočníků z města Cacaxtla, asi 220 km na východ. Druhá teorie mluví o organizovaném povstání nebo plánovitém opuštění města. Jeho zánik by tudíž způsobili sami obyvatelé. Důvodů mohli mít několik. Poslední velká přestavba s sebou jistě nesla zvýšené nároky na pracovní síly, to mohlo vyvolat vážné nepokoje mezi lidem. S lidovým povstáním by mohly souviset i rozpory uvnitř vládnoucí hierarchie. Mnozí jsou přesvědčeni, že je potkala nějaká katastrofa, ale neví se, proč se je jeho obyvatelé pokusili vypálit a srovnat se zemí, když je opouštěli. Proti rychlému, neplánovanému konci mluví i to, že vnitřní prostory některých staveb byly úmyslně vyplněny kamením. Zaplnění místností snad mělo zabránit nepovolaným osobám ve vstupu do chrámových prostor, nebo mělo znamenat jejich "odsvěcení". Stavby na povrchu byly spáleny nebo zbořeny a vnitřní prostory masivních budov byly zasypány. Předpokládá se, že po opuštění, kolem r.725 n.l., Teotihuacán vyplenili a zničili Čičimékové ze severu. Pak převzali vládu nad městem lidé toltéckého původu, kteří přišli ze severu a smísili původní kulturu a náboženské názory se svými. Jisté je, že kolem r.900 n.l. byl Teotihuacán již opuštěn a město definitivně zpustlo r. 1000 n.l. Dosavadní archeologické informace nestačí na rozřešení otázky, proč byla tato mocná metropole, po staletí vévodící Mexické rovině, opuštěna."

Do Teotihuacanu sme chodievali radi a veľmi často. Neopakovateľná bola prvá návšteva niekedy v apríli 1990. Podobne neopakovateľná návšteva bola v čase jarnej rovnodennosti v roku 1998. Tento raz to bolo vo vrtulníku mexického ministra obrany. Dokonalé.
 
 
 
 

Pyramída Slnka v Teotihuacan počas jarnej rovnodennosti v roku 1998.

Pyramída Slnka v Teotihuacan.

Pyramída Slnka v Teotihuacan počas jarnej rovnodennosti v roku 1998.

Calzada de los Muertos v Teotihuacan.

Pyramída Slnka v Teotihuacan počas jarnej rovnodennosti v roku 1998.

Calzada de los Muertos v Teotihuacan.

Chrám Opereného hada v Teotihuacan.

Pyramída Slnka v Teotihuacan.

Calzada de los Muertos v Teotihuacan.

Veverica na Pyramíde Slnka v Teotihuacan.

Calzada de los Muertos a Pyramída Slnka v Teotihuacan.

Stĺp v Paláci Quetzalpapálotl.

Calzada de los Muertos a Pyramída Slnka v Teotihuacan.

Calzada de los Muertos v Teotihuacan.

Ciudadela v Teotihuacan.

Calzada de los Muertos v Teotihuacan. V pozadí Cerro Gordo s Mammillaria bonaviti.

Ciudadela v Teotihuacan.

Teotihuacan, archeologická zóna.

Ciudadela v Teotihuacan.

Calzada de los Muertos v Teotihuacan.

Ciudadela v Teotihuacan.

Pyramída Slnka v Teotihuacan.

Alberto Hernandez, alias Cuate (slangovo kamoš). Spoznal som ho ešte v roku 1991 ako predavača nádherných, veľkých kusov opracovaného obsidiánu. Skamarátili sme sa v polovici pobytu a dnes musím povedať, ak chcete vidieť ako sa v Teotihuacane vyrábajú sošky, nájdite si ho. Okrem drobných, komerčných vecí, robí so svojim švagrom aj nádherné, veľmi veľké kusy. Je výborný sprievodca po Teotihuacane a je neskutočne slušný chlap s úžasnou celou rodinou.

Pyramída Slnka v Teotihuacan.

Chrám Opereného hada v Teotihuacan.

Calzada de los Muertos v Teotihuacan.

Chrám Opereného hada v Teotihuacan.

Teotihuacan, archeologická zóna.

Ciudadela v Teotihuacan.

Calzada de los Muertos v Teotihuacan.

Pyramída Mesiaca v Teotihuacan. Zľava Roman Hladík, Cuate a Miro Halfar.

Pyramída Slnka v Teotihuacan.

Pyramída Slnka v Teotihuacan.

Pyramída Slnka v Teotihuacan.

Calzada de los Muertos a Pyramída Mesiaca v Teotihuacan.

Ciudadela v Teotihuacan.

Teotihuacan, archeologická zóna.

Ciudadela v Teotihuacan.

Pyramída Mesiaca v Teotihuacan.

Ciudadela v Teotihuacan.

Teotihuacan, archeologická zóna.

Ciudadela v Teotihuacan.

Teotihuacan, archeologická zóna.

Ciudadela v Teotihuacan.

Teotihuacan, archeologická zóna.

Chrám Opereného hada v Teotihuacan.

Calzada de los Muertos v Teotihuacan.

Pyramída Slnka v Teotihuacan.

Teotihuacan, archeologická zóna.

Pyramída Slnka v Teotihuacan.

Pyramída Mesiaca v Teotihuacan.

Tlaloc, Boh dažďa v Chráme Opereného hada v Teotihuacan.

Calzada de los Muertos v Teotihuacan.

Quetzalcoatl, Operený had v Chráme Opereného hada v Teotihuacan.

Pyramída Slnka v Teotihuacan.

Quetzalcoatl, Operený had v Chráme Opereného hada v Teotihuacan.

Calzada de los Muertos a Pyramída Slnka v Teotihuacan.

Quetzalcoatl, Operený had v Chráme Opereného hada v Teotihuacan.

Calzada de los Muertos v Teotihuacan.

Quetzalcoatl, Operený had v Chráme Opereného hada v Teotihuacan.

Pyramída Mesiaca v Teotihuacan. Zprava Miro Halfar, Roman Hladík a ja.

Quetzalcoatl, Operený had v Chráme Opereného hada v Teotihuacan.

Pyramída Slnka v Teotihuacan.

Quetzalcoatl, Operený had v Chráme Opereného hada v Teotihuacan.

Calzada de los Muertos a Pyramída Mesiaca v Teotihuacan.

Pyramída Slnka v Teotihuacan.

Pyramída Mesiaca v Teotihuacan. Zprava Miro Halfar, Cuate a ja.

Teotihuacan, nástenná maľba "Tigre", pumy.

Pyramída Mesiaca v Teotihuacan.

Calzada de los Muertos a Pyramída Mesiaca v Teotihuacan.

Pyramída Slnka v Teotihuacan.

Pyramída Mesiaca v Teotihuacan.

Pyramída Mesiaca v Teotihuacan. Zľava Miro Halfar, Roman Hladík a ja.

Pyramída Slnka v Teotihuacan.

Calzada de los Muertos v Teotihuacan.

Pyramída Slnka v Teotihuacan.

Chrám Opereného hada v Teotihuacan.

Teotihuacan, archeologická zóna.


Calzada de los Muertos v Teotihuacan.


Pyramída Slnka v Teotihuacan.


Pyramída Slnka v Teotihuacan.


Pyramída Slnka v Teotihuacan.


Pyramída Slnka v Teotihuacan.


Calzada de los Muertos počas jarnej rovnodennosti v roku 1998.


Pyramída Slnka v Teotihuacan počas jarnej rovnodennosti v roku 1998.


Pyramída Slnka v Teotihuacan počas jarnej rovnodennosti v roku 1998.


Pyramída Slnka v Teotihuacan počas jarnej rovnodennosti v roku 1998.


Pyramída Slnka v Teotihuacan počas jarnej rovnodennosti v roku 1998.


Vrtulník mexického ministra obrany.

Pyramída Slnka v Teotihuacan počas jarnej rovnodennosti v roku 1998.


Pyramída Slnka v Teotihuacan počas jarnej rovnodennosti v roku 1998.


Ciudadela v Teotihuacan.

Ciudadela v Teotihuacan.

Chrám Opereného hada v Teotihuacan.

Pyramída Slnka v Teotihuacan počas jarnej rovnodennosti v roku 1998.

 
 
Copyright 2009 Milan Zachar. Všetky práva vyhradené.   |   cactuszachar@gmail.com